Minulost

Afrika- příjezd

8. dubna 2018 v 20:44 | Bohyně
Afrika, kdo by tomu věřil?
Opravdu jsem tu.
A pořád jsem doma v posteli.
Připadá mi to tu naprosto známé a jako by se nic nezměnilo.
Ostatně jako vše poslední dobou.
Před očima mi protéká řeka?
Moře?
Ani nevím.
Je tma.
Noc.
Vlastně ráno.
Nudím se.
Čekáme na přívoz přes moře.
V autě.
V tomhle nechutným vedru.
A jediný co teď, celý dva uplynulý dny chci je, být s ním.
V jeho objetí.
Tolik slz skanulo na podlahu v letadle pouze z mých očí.
Tolik lidí okolo bylo.
Nevšiml si nikdo.
Ta hrůza, která mnou prostupovala po celou dobu letu.
Ta úzkost.
Ta panika, kdy jsem opravdu myslela, že pokud to letadlo nespadne , tak z něj sama vyskočím.
Vše bylo tak moc těžké a bolestivé.
A teď?
Opět se vrátila známá otupělost.

Jaká to naivita...

8. dubna 2018 v 20:44 | Bohyně
''Úsměv je pomíjivý.
Raději zavřu oči a představím si jeho hřejivé objetí.
Vůni jeho kůže.
Teplo jeho rtů, když mě políbil.
Tu naději, kterou mi dodával každou vteřinou strávenou s ním.
Ty oči plné chtíče a lásky.
Ty oči barvy vody v jezeře.
To bezpečí, ve kterém jsem byla, v jeho blízkosti.
Představím si, že se vrátil čas, on mě stále držel a nic se nezměnilo.
Představím si, že to vše nebyly pouze pomíjivé city a úsměvy.
Představím si, že je se mnou a hned je mi líp.''

- Anooo , naštěstí je to minulostí, víš? to co jsi naposledy předvedl bylo naprosto ubohé. Nechápu, jak jsem mohla takového nendrtálce, jako jsi ty někdy mít v lásce, ubožáku...

24.1.2017

8. dubna 2018 v 18:04 | Sája

Eh.. Kamarádka mi dnes říkala, že je důležité být dobrý hlavně sám pro sebe a je to přednější před tím, co si myslí ostatní.
Já osobně si myslím, že je důležité, aby byli šťastní vaši blízcí ať už jste dobří či ne..
- jo jasně, já jsem snad padlá na hlavu, týhle holce jsem nakonec uvěřila a stejně se ukázalo, že jsem měla původně pravdu já, Tohle nepochápu.

Bolelo to , víš ?

8. dubna 2018 v 17:47 | Bohyně

''Proč jsi mě opustil? Proč jsi to udělal? Šel jsi za nì mìsto, aby jsi byl se mnou. Chybì mi tvůj ùsměvn i přes to, že jsi mi ublìžil. Chybì mi tvà vůně i přes to, že by mi měla vadit. Chybìš mi ty i přes to, že bych tě měla nenàvidět. Všichni tvrdì, že jsi špatný i přes to, že nevědì kdo jsi a co jsi zažil. Tvrdì, že jsem hloupà, když jsem se zamilovala pràvě do tebe. Tvrdì, že pro mě nejsi dost dobrý. Ale co když se mýlì? Co když jà nejsem dost dobrà pro tebe?
Jà vìm, že jsi dobrý člověk. Jà vìm, že jsi mě měl opravdu ràd. Že jsi si užìval naše společnè chvìle skoro tak, jako jsem si je užila jà. Jà vìm, že jsi mi ublìžit nechtěl.''
- a víš ty co? seru na tebe, jsi minulost, ublížil jsi mi nejednou a kdybych ti dala možnost, budeš to dělat dál, jsi akorát kretén, který si neváží dobrého, co mu život naservíruje na stříbrném podnose přímo pod ten nechutnej , egoistickej frňák. Neboj se, není to tak , že bych na tebe chtěla zapomenout, zažili jsme i hezký chvíle, to jen ty jsi byl nadutej bastard co to slepě zahodil, ale upřímně ti mohu poděkovat, Díky zkušenostem, jaké jsem získala během té doby, co se známe, mohu jasně soudit, že už v životě nechci poznat takového idiota a to maximálně k tomu, abych ho nakopala do prdele...
Bývala bych ti obětovala všechno a ty jsi mě zahodil jako kus nejotrhanějšího hadru..
Jsem ráda, že jsem to neudělala, že jsem se z toho dokázala vyhrabat, potkat někoho, kdo si mě váží, jaká jsem , kdo mě miluje a nehraje si na to. Je totiž schopný si připustit to, co jsi ty nikdy nebyl a nikdy nebudeš. Díky tobě jsem měla možnost jej poznat, ale to je jiná kapitola...
Už by jsi mohl přestat být malej puberťák, co si hraje na pána světa a začít přemýšlet trochu dospěle..
Tímto definitivně uzavírám knihu s tvým jménem, ukončuji poslední kapitolu a sepisuji poslední slova díku.. Už jsi za mnou a nikdy se nevrátíš.
 
 

Reklama
Reklama